Petr Pánbíčkem

,

Jednou šel Petr velmi zamyšlen vedle mistra svého, až tu najednou povidá: „Pane, musí to být přece krásná věc, být Pánembohem; kýž bych jen půl dne byl Pánembohem, pak bych zase rád byl Petrem !”
Ježíš se usmál a povídá: „Staň se ti dle vůle: od té chvíle až do večera jsi jako Pánbůh”.
Docházeli právě k vesnici, z níž vyhánělo selské děvče hejno hus. Vyhnavši je na louku, pospíchalo zase ke vsi.
„Hej, děvče, což necháš ty husy samy a nebudeš jich pást?” ptá se Petr děvčete.
„l co pak si myslíte, že bych já dnes husy pásla? Vždyť je u nás posvícení!” odseklo děvče.
„A kdože je bude pást?” ptá se Petr dále.
„Dnes ať pase Pánbůh”, odpovědělo děvče a pospíchalo k vesnici.
„Nuž, Petře, musíš pást”, řekl Ježíš Petrovi usmívaje se.
Petr se zdráhal, vymlouval se, že to byl jen žert, ale Ježíš nedbal jeho vymlouvání; chtěj nechtěj musel pást, a Ježíš šel zatím do vesnice na posvícení. Od té doby nikdy již nechtěl být Petr Pánembohem.


V pohádce je: