Venkovní / vnitřní nábytek Roolf

Poslední přidané

Pohádky jsou řazeny od nejnověji přidané dolů. Nejvíce oblíbené naleznete zde. Hvězdičku můžete přidat i vy! Přejeme Vám krásné počtení a dětem dobrou noc :)

O koze

Sedlák měl kozu, a ta byla tuze mlsná. Jednoho dne ji vedla selka na pastvu. Když přišla domů, ptal se sedlák kozy: ,,Nu, kozičko, jak jsi se napásla?"
,,Ba, napásla, nic jsem se nenapásla; selka seděla se mnou na suché mezi, a já jsem nic nedostala. Mám hlad".
Sedlák šel na selku a hodně se s ní vyvadil, že kozu nenapásla.
Druhý den šla s ní dcera a na nejtučnější pastvu ji vedla, aby jen nenaříkala, že má hlad.
Přišly domů, a sedlák se ptal: ,,Nu, kozičko, jak jsi se napásla ?"

Hodnocení: 
Average: 3.6 (29 hlasů)

Kubíček hrdina

Za vsí hráli si hoši na vojáky. Jaroušek správců byl jenerálem, Toník bubeníkem, Váša praporečníkem, Jenda a Petr vojíny.
Byl tu ještě jeden bojovník: Kubíček šenkýřův. Hoch ten se velice rád vychloubal, že dovede, co jiní, a také že by nikdy se nebál ani strašidel, ani loupežníků. Když se stal také ,,vojákem", nadýmal se, že by každého nepřítele zahnal.

,,Seknul bych ho šavlí, hned by se svalil!" povídá.
Smáli se mu, že dřevěnou šavlí málo by toho nasekal; že však také jejich zbraně kromě Jarouškovy šavle nebyly o nic lepší, raději umlkli.

Hodnocení: 
Average: 3.9 (37 hlasů)

Červená karkulka

Jednou bylo malé sličné děvčátko, které každý miloval, jakmile je uviděl, nejraději pak je měla babička; nevěděla, co by jen milému děvčátku z lásky darovala. Jednou mu nadělila čepeček z červeného sametu, a poněvadž mu tak dobře slušel, a ono také nic jiného na hlavě nosit nechtělo, pojmenovali je „Červená karkulka“. Jednou řekla matka Červené karkulce: „Běž, tu máš koláč a láhev vína, dones to babičce, je nemocná a slabá, to ji posilní. Ale bud hodná, neohlížej se po všem, když přijdeš do jizby, a nezapomeň dát „dobrýtro“.

Hodnocení: 
Average: 3 (23 hlasů)

Jiříkova pouť za doktorem Sluníčkem

Byl podzimní mlhavý den. Nikde človíčka, ptáček nepřelétl, zvuk se neozval.
Jiřík zadíval se oknem. Na maminku myslil, na její nemoc. Slyšel, jak lékař pravil k nemocné: ,,Jak se daří, matko?"
,,Ale, pane doktore", vzdychla si nemocná, ,,už to lepší nebude"
„I bude, jen co přijde jaro! To počasí nyní není pro nemocné, paní Zima všecko moří; ale doktor Sluníčko, ten všecko uzdraví".
,,Prosím, kde najdu pana doktora Sluníčka?" zeptal se Jiřík nenadále.

Hodnocení: 
Average: 3 (217 hlasů)

Otesánek

V chalupě na konci vesnice u lesa žili muž a žena. Byli chudí, ale přece si stále přáli děťátko.

"Buďte rádi, že děti nemáte," říkali lidé, "vždyť sami nemáte co jíst!" Ale oni odpovídali: "Když se najíme my, najedlo by se i naše dítě. Jen kdybychom nějaké měli."

Hodnocení: 
Average: 3.8 (32 hlasů)

Stránky