Poslední přidané

Pohádky jsou řazeny od nejnověji přidané dolů. Nejvíce oblíbené naleznete zde. Hvězdičku můžete přidat i vy! Přejeme Vám krásné počtení a dětem dobrou noc :)

O princi Loudálkovi

Jiřinka vyšla si na procházku do polí, kde vlnilo se obilí jako zelené jezero. Posléze usedla do trávy podle zdi, jež oddělovala od polí spustlou zahradu. Vůkol bylo ticho; jen mušky bzučely Jiřince okolo hlavy.

Děvče zahledělo se do šumícího obilí, jímž probíhal neviditelný čtverák větřík.

Náhle zaslechla nad sebou slabý hlásek: „Pomoz mi, dobrá dívenko!"

Jiřinka vstala a udiveně se rozhlížela. Neviděla nikoho. Domnívajíc se, že snad někdo za zdí v zahradě dovolává se její pomoci, dívala se přes kamennou hradbu do zanedbaného sadu. Nikde živé duše!

Hodnocení: 
Average: 2 (1 hlas)

Jak šlo vejce na vandr

Za starých časů stalo se, že šlo vejce na vandr. Když tak jde na ten vandr, potká je vůl: „Kam jdeš?" ptá se ho.

„Jdu na vandr", odpoví vejce. „I já jdu, budeme dva", řekl vůl a šli dále. Potkali koně.

,,Kam jdete?"
„Jdeme na vandr".
„I já jdu, budeme tři“.

Šli dále, potkali kočku. I ta šla s nimi; bylo jich čtvero. Zase šli dále, potkala je kačice. I ta šla s nimi; bylo jich patero. Šli dále, potkali moráka.
„Kam jdete všeci ?"
„Jdeme na vandr".
„I já půjdu s vámi, bude nás víc". Bylo jich šestero.

Hodnocení: 
Average: 2.5 (11 hlasů)

O Smolíčkovi

Smolíček byl malý hošík a byl u jednoho jelena, který měl zlaté parohy. Jelen chodíval na pastvu a vždycky když odcházel, přikazoval Smolíčkovi, aby zavřel a nikoho nepouštěl. Smolíček vždy měl zavříno, a dlouho nikdo na dvéře nezaklepal.

Jednoho dne ale kdosi na dvéře zaklepal, a když se Smolíček ptal, kdo to, ozvaly se zvenčí líbezné hlásky:

,,Smolíčku, pacholíčku,
otevři nám svou sedničku,
jen dva prstečky tam strčíme,
jen co se ohřejeme,
hned zas půjdeme".

Hodnocení: 
Average: 2.5 (6 hlasů)

Proč roste dvojí konopí

Jednou zase šel Pán Ježíš vesnicí, a tu viděl starého žebráka plačícího vycházet ze vrat velkého statku.
„Proč pláčeš, stařečku?" ptá se ho Pán Ježíš.
,,Oh, pane, hlad mám a nemohu se kouska chleba doprosit. Všade mají selky práci v konopí, každá mne odbývá, že nemá kdy, a žádná nechce si vzít tolik času, co potřeba drobet chleba ukrojit", naříkal si žebrák.

Ježíš řekl mu, aby posečkal, a sám vešel do statku, odkud byl dříve žebrák vyšel. Selka se služkami svazovala konopí, jež do močidla chystaly. Pán Ježíš prosil jí o kousek chleba.

Hodnocení: 
Zatím nehodnoceno

Není panenka jako panenka

Jednou zase šel Pán Ježiš s Petrem navštívit Martu, k níž se začasté s učedníky svými scházel. Když šli po ulicích města Jeruzalema, potkali děvče chudobné sice, ale čistě ošacené. Petr si jí hrubě ani nevšiml, ale když zašla, pravil Ježíš: ,,Hodná to panna!"

Okus dále potkali zase děvče v drahých šatech přistrojené. Když zašla, povídá Petr: „To je pěkná panna."
Ježíš mlčel.

,,Ale, Pane, když šlo prvé to děvče chatrně přistrojené mimo, pochválil jsi ji, a toto děvče zdá se, že se ti nelíbí. Proč?"

,,Podíval jsi se těm pannám na nohy, Petře ?

Hodnocení: 
Zatím nehodnoceno

Stránky