Poslední přidané

Pohádky jsou řazeny od nejnověji přidané dolů. Nejvíce oblíbené naleznete zde. Hvězdičku můžete přidat i vy! Přejeme Vám krásné počtení a dětem dobrou noc :)

Ó, radostné cestování!

Děti byly samy doma.

„Čím si budeme hrát?" otázala se starší Mařenka.

„Budeme vozit panenku", radil vtipný Karlíček, a malá Jarmilka, tleskajíc ručkama, radostně opakovala: „Budeme vozit panenku!"

Hodnocení: 
Average: 3 (15 hlasů)

O jednom polesném, co měl špačíčka panáčka

Polesný Purcner hlídal oboru. Jednou chodí sem tam oborou a dívá se. Co tak kouká, zaslechne najednou, jakési škrtání a crkání.

„To je jistě nějaký špačíček'", pomyslil si a šel hned tam, odkud zvuky zaléhaly. Nemýlil se. U velké jedle, která měla husté větve až k samé zemi, uviděl mladého špačíčka.

Špačíček chudinka nebyl ještě ani načisto opeřen.

I politoval Purcner sirotečka, odvalil kámen, vybral pod ním ukryté dešťovky a dával je pískleti do měkkého zobáčku. Špačíček byl hladov a proto chtivě hltal.

Hodnocení: 
Average: 3 (1 hlas)

Pohádky

Oj, což je nám blaze, věru,
že je mezi námi
babička má, usměvavá,
s písní, s pohádkami!

Skrčíme se ku babičce
pěkně ve chumáči,
a babička vypravuje
k smíchu a zas k pláči.

Ach, babička vypravuje
tak milými slovy,
jak slepička pomáhala
bratru kohoutkovi.

O dítěti osiřelém —
ta je smutná, pane!
sotva začne, po tváři nám
drobná slza kane.

Potom začne o Palečku,
o maličkém hošku:
kdo pak by se při té zkazce
nerozesmál trošku!

Hodnocení: 
Average: 4.9 (11 hlasů)

O kohoutkovi a slepičce

Kohoutek a slepička vyšli si spolu do obory na oříšky.

Kohoutek řekl: „Co kdo z nás najde, bude oběma na polovic".

„Tak dobře!" odpověděla slepička. Hrabala, hrabala, vyhrabala jadýrko a upřímně se s kohoutkem o ně rozdělila.

Potom vyhrabal kohoutek taky jádro, ale byl lakomý, chtěl je čerstvě sám pohltit, aby slepička nevěděla, a jádro mu uvázlo v krčku.

„Běž honem, slepičko, přines vody, sic umru!"

Jak to řekl, převalil se na zemi, nožkama vzhůru. Slepička běžela pro vodu ke studánce:

Hodnocení: 
Average: 4.7 (197 hlasů)

Bratříčkové — stehlíčkové

Byli tři bratříčkové — stehlíčkové. Jeden se jmenoval Dobráček, druhý Mlsálek, třetí Zlostníček.

Zaletěli kdysi do zahrady, jejíž majetník se zálibou pěstoval cizokrajné stromy, keře a byliny. Zahrada byla však nyní již zpustlá, neboť po úmrtí majetníka měla býti na stavební místo. Již bylo znáti, že tu řádí pily a sekery, neboť stromoví již značně prořídlo.

Stehlíčkové poletovali se stromu na strom, zvědavě si všechno okukujíce. Tu a tam něco sezobli.

Hodnocení: 
Average: 3 (14 hlasů)

Stránky