Nejlepší pohádky

O Zlatovlásce

Byl jeden král, a byl tak rozumný, že i všem živočichům rozuměl, co si povídali. A poslouchejte, jak se tomu naučil. Přišla k němu jednou nějaká stará babička, přinesla mu v košíku hada a povídá, aby si ho dal ustrojit: když ho sní, že bude všemu rozumět, co které zvíře v povětří, na zemi i ve vodě mluví. Tomu králi se to líbilo, že bude umět, co nikdo neumí, dobře babičce zaplatil a hned poručil sloužícímu, aby mu tu rybu k obědu připravil: „Ale,“ prý, „ať jí ani na jazyk nevezmeš, sic mi to svou hlavou zaplatíš!“

Hodnocení: 
Average: 5 (1 hlas)

Hrnečku, vař!

V jedné vsi byla chudá vdova a měla dceru. Zůstávaly v staré chalupě s doškovou roztrhanou střechou a měly na půdě několik slepic. Stará chodila v zimě do lesa na dříví, v létě na jahody a na podzim na pole sbírat a mladá nosila do města vejce na prodej, co jim slepice snesly. Tak se spolu živily.

Hodnocení: 
Average: 5 (1 hlas)

Tři zlaté vlasy děda Vševěda

Bylo - nebylo: byl jednou jeden král, který se rád honil po lesích za zvěři. Jednou taky se pustil daleko za jelenem a zabloudil. Byl sám a sám, přišla noc a král byl rád, že našel na mýtině chalupu. Zůstával tam uhlíř. Král povídá, jestli by ho chtěl z lesa na cestu vyvést, že mu dobře zaplatí. - "I rád bych s vámi," řekl uhlíř, "ale tu vidíte, žena se mi právě čeká, nemohu odejít. A kam byste taky v noci? Lehněte si na půdu na seno a ráno vás doprovodím:" - Brzy potom se narodil uhlířovi synáček. Král ležel na půdě, nemohl usnout. O půlnoci pozoroval dole ve světnici nějaké světlo.

Hodnocení: 
Average: 5 (3 hlasů)

Dlouhý, Široký a Bystrozraký

Byl jeden král, a byl už starý a neměl než jednoho syna. Jednou toho syna k sobě povolal a řekl mu: "Můj milý synu! víš dobře, že zralé ovoce opadává, aby udělalo místo jinému. Má hlava už taky dozrává a snad už brzy na ni slunce svítit nebude; ale prvé než mne pochováš, přece bych ještě rád viděl svou budoucí dceru, tvou manželku. Ožeň se, synu můj!"
A královic řekl: "Rád bych, otče, po vůlí ti byl, ale nemám nevěsty, neznám žádné."

Hodnocení: 
Average: 5 (1 hlas)

Jak Honza němčil

Táta přijel z města Brna a povídá Honzovi, že tam páni pořád jen německy mluví, že to musí býti řeč tuze prospěšná.
,,Jeden z nich - měl dlouhé šosy na kabátě a vysoký klobouk na hlavě - tvrdil dokonce, že ta naše řeč už brzy pomine. A tak ti to povídám, co bys se té němčině přiučil, abys nezůstal ve světě hlupcem!" Tak poučoval tatík nemoudrého synka.

Honza k tomu svolil. Máma mu napekla buchet a táta ho zavedl do Brna na tu němčinu. Když Honza buchty vyjedl, co od mámy měl, zastesklo se mu i šel domů. Přijda domů pravil, že už umí německy.

Hodnocení: 
Average: 5 (5 hlasů)

Stránky