Nejvíce komentované

Za Otakárkem

Jeník vyšel si na louku. Brzy zahlédl několik bělásků. Pustil se za nimi, chtěje některého lapit pod klobouček. Však motýlkové byli chytřejší než on, všichni mu uletěli.

Pojednou uzřel Jeník na květu velikého, krásného motýle žluté barvy, jehož zadní křidélka podobala se ocásku vlaštovky.

,,Otakárek!" zašeptal Jeník a oči se mu zaleskly. ,,Toho musím dostat!"

Hodnocení: 
Average: 1.4 (11 hlasů)

Kubíček hrdina

Za vsí hráli si hoši na vojáky. Jaroušek správců byl jenerálem, Toník bubeníkem, Váša praporečníkem, Jenda a Petr vojíny.
Byl tu ještě jeden bojovník: Kubíček šenkýřův. Hoch ten se velice rád vychloubal, že dovede, co jiní, a také že by nikdy se nebál ani strašidel, ani loupežníků. Když se stal také ,,vojákem", nadýmal se, že by každého nepřítele zahnal.

,,Seknul bych ho šavlí, hned by se svalil!" povídá.
Smáli se mu, že dřevěnou šavlí málo by toho nasekal; že však také jejich zbraně kromě Jarouškovy šavle nebyly o nic lepší, raději umlkli.

Hodnocení: 
Average: 4 (34 hlasů)

Jiříkova pouť za doktorem Sluníčkem

Byl podzimní mlhavý den. Nikde človíčka, ptáček nepřelétl, zvuk se neozval.
Jiřík zadíval se oknem. Na maminku myslil, na její nemoc. Slyšel, jak lékař pravil k nemocné: ,,Jak se daří, matko?"
,,Ale, pane doktore", vzdychla si nemocná, ,,už to lepší nebude"
„I bude, jen co přijde jaro! To počasí nyní není pro nemocné, paní Zima všecko moří; ale doktor Sluníčko, ten všecko uzdraví".
,,Prosím, kde najdu pana doktora Sluníčka?" zeptal se Jiřík nenadále.

Hodnocení: 
Average: 3 (214 hlasů)

Boháč a chudák

Byli dva bratři, jeden velmi bohatý, druhý velmi chudý. Jednou hlídal chudý svému bohatému bratru snopy na poli a seděl pod kupkou; spatřil bílou ženu, sbírala klasy, ježto zůstaly na záhonech, a zastrkávala do kupek. Když pak až k němu došla, chytil ji za ruku a tázal se ji, co je zač a co tu dělá? ­ "Já jsem tvého bratra Štěstí a sbírám ztracené klásky, aby měl víc pšenice." ­ "A prosím tě, kdepak je moje Štěstí?" otázal se chudý. ­ "Na východě," řekla bílá žena a zmizela.

Hodnocení: 
Average: 3.8 (13 hlasů)

Dlouhý, Široký a Bystrozraký

Byl jeden král, a byl už starý a neměl než jednoho syna. Jednou toho syna k sobě povolal a řekl mu: "Můj milý synu! víš dobře, že zralé ovoce opadává, aby udělalo místo jinému. Má hlava už taky dozrává a snad už brzy na ni slunce svítit nebude; ale prvé než mne pochováš, přece bych ještě rád viděl svou budoucí dceru, tvou manželku. Ožeň se, synu můj!"
A královic řekl: "Rád bych, otče, po vůlí ti byl, ale nemám nevěsty, neznám žádné."

Hodnocení: 
Average: 4.6 (9 hlasů)

Stránky