Nejvíce komentované

Petr Pánbíčkem

Jednou šel Petr velmi zamyšlen vedle mistra svého, až tu najednou povidá: „Pane, musí to být přece krásná věc, být Pánembohem; kýž bych jen půl dne byl Pánembohem, pak bych zase rád byl Petrem !"
Ježíš se usmál a povídá: „Staň se ti dle vůle: od té chvíle až do večera jsi jako Pánbůh".
Docházeli právě k vesnici, z níž vyhánělo selské děvče hejno hus. Vyhnavši je na louku, pospíchalo zase ke vsi.
„Hej, děvče, což necháš ty husy samy a nebudeš jich pást?" ptá se Petr děvčete.

Hodnocení: 
Zatím nehodnoceno

Petr lakomec

Za onoho času, když Pán Ježíš se svatým Petrem chodili po širokém světě, všelicos se jim na cestě přihodilo.
Jednou přišli do vesnice a měli oba hlad; i povídá Pán Ježíš: „Petře, jdi, kup mléka!"
„I ne mléka, pane, raději koupím homolek", žádal Petr, který rád homolky jedl.
„Staniž se ti dle vůle; zde máš peníze a kup tři homolky!"

Hodnocení: 
Average: 4 (3 hlasů)

Jak šel Honza do služby

Honza s Dobšem šli do města služby hledat. Cestou našli rorzkřápaný džbán, potom brašnu a na konec dudy.
,,Nech to ležet", povidá Dobeš
,,Proč bych nechával? Kdož ví k čemu to bude dobré!" odpověděl Honza.
Šli dál, až přišli k potoku.
To mám žízeň !" stýskl si Dobeš a napil se.
Honza také se napil, ale nabral si vody ještě do toho křápu a do brašny nasypal oblásků.
,,Nač to zase? smál se Dobeš.
,,Lepší plná nežli prázdná", odvětil Honza.
Přišli do hustého lesa a že už byla noc, vysoukali se na dub, neboť se báli vlků.

Hodnocení: 
Average: 3.5 (11 hlasů)

Jak se učil Honzík latinsky

,Táto", povídal Honzík jednoho dne, ,,já už nechci být tak sprostým člověkem, chci být pánem".

,,O vůli je hej, já bych si také dal říci, kdyby někdo velkým pánem udělal; ale víš-li pak, Honzíku, že musí pán umět Iatinsky?"

I což je o latinu, půjdu do světa a naučím se latinsky dost brzy".

,,Myslíš-li, že je to tak snadná věc, jdi a zkoušej".

Hodnocení: 
Average: 3.1 (49 hlasů)

Jak Honza němčil

Táta přijel z města Brna a povídá Honzovi, že tam páni pořád jen německy mluví, že to musí býti řeč tuze prospěšná.
,,Jeden z nich - měl dlouhé šosy na kabátě a vysoký klobouk na hlavě - tvrdil dokonce, že ta naše řeč už brzy pomine. A tak ti to povídám, co bys se té němčině přiučil, abys nezůstal ve světě hlupcem!" Tak poučoval tatík nemoudrého synka.

Honza k tomu svolil. Máma mu napekla buchet a táta ho zavedl do Brna na tu němčinu. Když Honza buchty vyjedl, co od mámy měl, zastesklo se mu i šel domů. Přijda domů pravil, že už umí německy.

Hodnocení: 
Average: 5 (5 hlasů)

Stránky