Za onoho času, když Pán Ježíš se svatým Petrem chodili po širokém světě, všelicos se jim na cestě přihodilo.
Jednou přišli do vesnice a měli oba hlad; i povídá Pán Ježíš: „Petře, jdi, kup mléka!”
„I ne mléka, pane, raději koupím homolek”, žádal Petr, který rád homolky jedl.
„Staniž se ti dle vůle; zde máš peníze a kup tři homolky!”
Petr šel do jednoho statku kupovat homolky; za chvilku se vrátil a přinesl dvě homolky.
„Kde je třetí, Petře?” tázal se Ježíš.
„Pane, neprodali mi více než dvě”, ujišťoval Petr.
„V pravdě tak, že jsi nedostal než dvě?”
„V pravdě, pane,” jistil Petr.
„Ty rád homolky, Petře, snad jsi jednu snědl: přiznej se, beztoho byla tvá”.
„Ne, pane, ať jsem nehoden tvé lásky, když jsem homolky okusil,” řekl Petr.
Ježíš neříkal už nic, rozdělil homolky, jednu sobě a jednu Petrovi. Když je posnídali, šli dále.
Přišli do lesa, kde si chvilku odpočinuli. Tu povídá Ježíš Petrovi: „Petře, nemám peněz a bude nám jich třeba. Zde pod pařezem, na němž sedíme, je poklad. Vezmi nějaký sochor, vykol pařez a zdvihni ho!”
Ochotně Petr učinil, jak pan poručil, a když pařez převalil, vskutku tam poklad samých zlatých peněz ležel.
I vyzdvihl je a položil na hromádku před mistra. Ježíš peníze rozpočítal a rozdělil na tři stejné hromádky; potom dal jednu Petrovi, jednu vzal sobě a třetí nechal ležet.
„A komu, pane, je ta třetí hromádka?” ptal Petr zvědavě.
„Ta bude toho, co tu třetí homolku snědl.”
Tu se Petr začervenal, sklopil oči a začal sebou vrtět.
„Pane”, vyrazil konečně ze sebe, přiznávám se ti, že jsem – snědl – homolku- já. Myslil jsem, že ji beztoho mně chystáš, an ty, pane, nerad homolky jídáváš, – odpusť!”
Ježíš odpustil laskavě učedníku svému, když skroušene přisliboval, že se polepší.
Petr shábl peníze a šli dále.