Svatý Petr

Jednou zase šel Pán Ježiš s Petrem navštívit Martu, k níž se začasté s učedníky svými scházel. Když šli po ulicích města Jeruzalema, potkali děvče chudobné sice, ale čistě ošacené. Petr si jí hrubě ani nevšiml, ale když zašla, pravil Ježíš: ,,Hodná to panna!"

Okus dále potkali zase děvče v drahých šatech přistrojené. Když zašla, povídá Petr: „To je pěkná panna."
Ježíš mlčel.

,,Ale, Pane, když šlo prvé to děvče chatrně přistrojené mimo, pochválil jsi ji, a toto děvče zdá se, že se ti nelíbí. Proč?"

,,Podíval jsi se těm pannám na nohy, Petře ?

Jedenkráte zase, když chodil Ježíš se svatým Petrem po tom „širokém údolí“, přišli na rozcestí, kde se mnoho cest křižovalo. Nevěděli, kterou se dát k nejbližší vesnici nebo městečku.

„Počkej, Pane, tamto vidím na poli sedláka ležet: zeptám se ho, a on poví, kudy bychom se dali", řekl Petr. Jak řekl, tak udělal.

Muž ten ležel na břichu a hověl si.
Když se ho Petr ptal, nedal mu po dvakrát ani odpovědi, po třetí zdvihl líně nohu řka: „Tam tudy!" a více se ani nehnul.

Že je všude hodných i nehodných lidí, o tom se Petr, choďe s Pánem Ježíšem, často přesvědčil.

Jednou přišli pozdě večer do vsi. Pán Ježíš chtěl žádat noclehu v nejchudší chalupě, ale Petr prosil mistra, aby šli do některého z velkých statků: tam že bývá všeho dost, že dostanou zajisté dobrou večeři a nocleh.

Pán Ježíš Petrovi nebránil, řka mu, aby šel. Ale sám zůstal před tou chudou chaloupkou sedět. Petr šel do statku, který byl ze všech největší.

Jednou šli zase vesnicí a tu slyšeli z chalupy veselý zpěv a píštalu; i ptali se mimojdoucího vesničana, co se tam slaví, a on jim pověděl, že veselka chalupníkovy dcery.

Řekl tedy Ježíš Petrovi: ,,Pojd, Petře, vejdeme k mladým manželům, popřejeme jim štěstí a dáme dárek do hospodářství; avšak pamatuj, Petře, kromě chleba a soli ničeho nepřijmeme, poněvadž to jsou lidé chudí“.

Jednou šel Petr velmi zamyšlen vedle mistra svého, až tu najednou povidá: „Pane, musí to být přece krásná věc, být Pánembohem; kýž bych jen půl dne byl Pánembohem, pak bych zase rád byl Petrem !"
Ježíš se usmál a povídá: „Staň se ti dle vůle: od té chvíle až do večera jsi jako Pánbůh".
Docházeli právě k vesnici, z níž vyhánělo selské děvče hejno hus. Vyhnavši je na louku, pospíchalo zase ke vsi.
„Hej, děvče, což necháš ty husy samy a nebudeš jich pást?" ptá se Petr děvčete.

Za onoho času, když Pán Ježíš se svatým Petrem chodili po širokém světě, všelicos se jim na cestě přihodilo.
Jednou přišli do vesnice a měli oba hlad; i povídá Pán Ježíš: „Petře, jdi, kup mléka!"
„I ne mléka, pane, raději koupím homolek", žádal Petr, který rád homolky jedl.
„Staniž se ti dle vůle; zde máš peníze a kup tři homolky!"